close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Útěk!?-1.díl

21. srpna 2012 v 11:12 | rosemaid-girl |  Útěk?!
tuhle povídku už jsem dávala taky na miro-smajda-daily.blog.cz ale není tam celá..a teď jsem ji ještě trošku poupravila.. :) takže jestli se chcete dozvědět jak dopadne.. čtěte a komentujte! ;) díky :-*

"áá akce" křikl režisér. Chopila jsem se své role a pomalu couvala k oknu, co nejdál od něj.(no doopravdy bych to neudělala, ale musím dodržovat scénář.. :/P ) plaše jsem se podívala okolo sebe a hledala, něco, co bych po něm mohla hodit. Do oka mi padla váza. Rychle jsem ji mrskla po Adamovi a utíkala ke dveřím. Ale ozval se tříštivý zvuk, jak váza dopadala na zem.
"stóóóp!" zakřičel režisér "po kolikáté dneska už?! Co je na tom tak těžkého chytit jednu vázu?!" rozčiloval se a všichni okolo se mu radši stranili, aby si nevzal na mušku taky jejich práci.
"prepačte, ja dnes neako niesom vo forme.." přiznal Adam a sklonil hlavu.
"dobře tak si dáme pauzu, za půl hodiny vás chci mít zpátky! A ty!" ukázal na Áďu "se uklidni a tentokrát to bude dokonalé!" nabádal Áďu režisér.
"nebojte sa!" zakřenil se na něj. Všichni se rozprchli a my jsme tam zůstali chvíli sami.
"co se děje? Tvoje skvělé reflexy nějak zaostávají!" na důkaz jsem ho plácla po zadku a on mou ruku nestihl zachytit. Normálně bych se ho ani nedotkla a už by mou ruku pevně svíral.
"neviem čo sa deje.. som akosi unavený, za to môžeš ty!" obvinil mě s úsměvem.
"jasně jasně... " provokovala jsem ho "takže dneska nic nebude, zitra by ses ani nepohnul!" rozhodla jsem a on začal protestovat.
"ale to nieje fér!" zakňoural.
"hm.. co už" pokrčila jsem rameny "dneska nic nebude! A měl by ses jít připravit, aby ti ta váza zase nespadla!" mrkla jsem na něj a odešla do své šatny. U zrcadla jsem si zkontrolovala líčení a šla si sednout na pohovku a počítala, za jak dlouho Adam rozrazí dveře.
"85 sekund! Nový rekord" poklepala jsem na hodinky na své ruce, když vešel dovnitř.
"dlhšie bez teba nevydržím!" prohlásil a vzal mě kolem pasu.
" tak to máš celkem blbý.." vyplázla jsem na něj jazyk a zasmála se. Zavrčel a přitiskl se k mým rtům. Ani jsem mu polibek nestihla oplatit a už nás volali na plac.
Takže já se jmenuju Kristýna Stuartová (já vím hrozný jméno..) je mi 19 a chodím s Adamem Noškou. Oba hrajeme ve filmu Útěk. Je to horor ale někdy tak vypadá i natáčení klidných scén.. :D Adam hraje mého bratra, který si myslí, že můžu za smrt našich rodičů. A chce je pomstít.
Tuto scénu dnes budeme natáčet už po 12 a doufám, že tentokrát tu vázu chytne! :D
"akce" oznámil znuděně režisér a uvelebil se na židli. Připravila jsem si vyplašený výraz a čekala, až se přede mnou objeví Adam, ale on nikde! Znovu vyvolali jeho jméno, ale nedošel.. kde by mohl být? Vždyť šel těsně za mnou.. možná si ještě odskočil na záchod. Podívala jsem se na hodinky. Už mě neviděl 3 minuty! Tohle se mu nepodobá, musím ho najít.
"jdu se podívat po Adamovi" oznámila jsem režisérovi a rozběhla se k šatně. Dveře byly zavřené. Zkusila jsem je otevřít, ale byly zamčené.
"Adame!!" zakřičela jsem a zabouchala na dveře. Ze šatny se ozval tříštivý zvuk, pravděpodobně sklo.
"já vím, že tam si! Otevři!!"řekla jsem, ale nic se nestalo. Rozhodla jsem se zaběhnout za ochrankou, aby rozrazili dveře.
"co se stalo?" zeptal se velitel ochranky, když jsem je dotáhla před svou šatnu.
"to Adam! Zamkl se tam a neodpovídá, a taky se tam něco rozbilo.." oznámila jsem jim už skoro hysterickým hlasem.
"na tři!" zavelel a začal odpočítávat "jedna, dva tři!" dva chlápci se vrhli proti dveřím a vyrazili je. Nakoukla jsem dovnitř a na pohovce jsem uviděla pobodaného Adámka. Padla jsem vedle něho na kolena a začala brečet.
"ano, máme tu pobodaného muže.. jmenuje se Adam Noška..ano.. dobře rozumím.. přijeďte co nejdřív!" zaslechla jsem jak velitel ochranky mluví s záchranářem. Chytila jsem Áďovu ruku.
"budou tady hned, neboj, budeš v pořádku!" šeptala jsem mu pořád dokola. Jeho tep se stále zpomaloval a mě zase chytal ten hysterismus!
"kde sakra sou tak dlouho!" zakřičela jsem a v tu chvíli se objevili záchranáři ve dveřích. Odstrčili mě od jeho slábnoucího těla a pustili se do svojí práce. Dívala jsem se na něj uplakanýma očima a přemýšlela nad tím, kdo to mohl udělat. Rozhlídla jsem se po šatně a uviděla, že v koupelně mám rozbité okno! "tak to byl ten tříštivý zvuk!" řekla jsem si pro sebe. Vydala jsem se to blíže prozkoumat. Na rozbitém skle byla krev, doufám, že to bylo toho idiota, co Áďu pobodal! Prohlídla jsem si celou místnost a hledala ještě nějakou stopu. Aaaaa! Bingo! Ve sprchovém koutě byly další skvrny od krve a taky tam ležel nůž. "asi nebyl moc chytrý.. jestli ho nenajde policie, tak já určitě!" šla jsem zpátky do šatny a Adama už nakládali na nosítka a odnášeli pryč.
"přijedu za tebou, hned jak se z tadyma dostanu! Slibuju!" řekla jsem mu a šla jsem se zeptat, jestli už někdo volal policii. naštěstí je to i napadlo.. takže za pár minut už tady byli. Převyprávěla jsem jim všechno, co jsem věděla a ukázala jsem jim i stopy, na které jsem narazila. Poděkovali mi a řekli, že už můžu jít, ale nemám odjíždět z města, pro případné dotazy..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama