Když jsem se vzbudila, stále ležel vedle mě a rukou mě hladil na zádech.
"ako si sa vyspinkala?" zeptal se mě jen, co jsem otevřela oči.
"v tvé přítomnosti to nejde jinak, než skvěle" oznámila jsem mu a stvrdila polibkem.
"to sa mi naozaj páči!" zakřenil se a já taky a šla jsem se převléct.on mezitím šel dolů přpravovat snídani. Potom jsem šla dolů za Jarim. Na schodech jsem ucítila vůni kávy a ještě něco, ale to jsem nerozpoznala. Když jsem vstoupila do kuchyně, otočil se na mě a neodolatelně se usmál. oplatila jsem mu úsměv a zezadu k němu přistoupila a objala ho.
"hm.. toasty, miluju je" oznámila jsem mu, když jsem se podívala co připravuje.
"to je super, lebo ja tieš" otočil se a dal mi pusu.mrkl se na hodiny a oznámil: "hm.. máme eště hodinu čas, či?" mrkl na mě a šibalsky se usmál.
"noooo… vypadá to tak" řekla jsem provokativně. Za zadek si mě přitáhl a začali jsme se zuřivě líbat. Pomalu jsme couvali,až jsme narazili do stolu a málem vylili naše kafe. Zasmáli jsme se tomu, ale už jsme nepokračovali, protože jsem ucítila, jak se pálí toasty. "Jarinko? Neměl by si ty toasty už vyndat?" zeptala jsem se se smíchem.
"do prd.." přiskočil k Toastovači a rychle ho otevřel. Vyndal ty toasty a se smíchem řekl " tak tie budu pre mňa, kedže spálené sú na krásu !"
"ale ty to přece nepotřebuješ! Si ten nejhezčí chalan na světě!" chtěla jsem to stvrdit polibkem, ale on začal žvatlat.
"ozaj? To mi chceš povedať, že som krajši ako Miro? Akože vždy som si to myslel, ale zatial mi to nikdo nepovedal" řekl nadšeně, ale znělo to hrozně přitepleně, jako v té hospodě, takže jsem nedokázala zadržet smích. Opřel se o linku a založil si ruce na hrudi.
"je tu dačo smiešné?"
"no ani ne.." odpověděla jsem, ale stále jsem se smála. Jari nadzvedl obočí a znovu se zeptal.
"keď tu nieje, nič smiešné a ty predpokladam niesi opitá, nevidím dôvod, prečo sa smeješ hm?" to mě rozesmálo ještě víc, ale nechtěla jsem, aby se urazil tak jsem s tím přestala.
"promiň" omluvila jsem se
"nič sa nestalo" usmál se na mě.dal do toastovače nové toasty, vzal si ty spálené a šel si sednout ke kafi.
"ty je fakt chceš jíst?" zeptala jsem se udiveně
"a prečo nie, predsa sa nevyhodia" řekl s plnou pusou.
"jak myslíš" pokrčila jsem rameny. A pozorovala jsem jak se tváří. Asi mu chutnaly, i když byly spálené..:D mezi tím byli hotové i ty pro mě a tak jsem si je vzala a přisedla si k němu. Popíjeli jsme kávu a jedli toasty, potom jsem se ale podívala na hodiny a totálně jsem se zděsila, až mi málem zaskočilo. bylo půl 11! Vyskočila jsem ze židle a utíkala jsem nahoru se převléct. 10 minut jsem vybírala, co si na sebe obleču! No, u mě je to celkem normální, ale vzhledem k tomu, že jsem měla jenom půl hodiny, to bylo až moc dlouho. Rychle jsem to na sebe naházela a utíkala do koupelny, udělat ze sebe člověka. Za deset minut jsem byla hotová, protože jsem si dala jenom řasenku. Ještě jsem si zaběhla nahoru pro mobil a mohla jsem vyrazit. Když jsem scházela schody, Jari už mě čekal u dveří. No jo! Vždyť já ho tady nechám samotného, sakra! No co už.. oblékla jsem si bundu, obula se a přistoupila jsem k Jarimu. Objala jsem ho kolem krku.
"tak se tady měj a nezlob! A když někam pujdeš nezapomeň zamknout..!"
"áno mami.." řekl otráveně a začal se smát. Já se k němu jak jinak než přidala.
"tak.."
"tak?"
"už budu muset jít, Miro už tam určitě čeká" usmála jsem se
"tak sa tam maj pekne a pozdravuj odo mňa Martinku hej?"
"neboj budu" zašeptala jsem a hladově se přitiskla k jeho rtům. Když jsme se odtrhli, uslyšela jsem bouchání na dveře. "perfektní načasování :D" řekla jsem si pro sebe. Otevřela jsem dveře.
"ahoj" vítal se se mnou s úsměvem Miro.
"ahoj" oplatila jsem mu úsměv. Otočila jsem se zpátky směrem k Jarimu a objala ho. Pevně jsme se k sobě přitiskli a mě se v tu chvíli nikam nechtělo. Ale už to kvůli mně odložili na dnešek, takže jsme se museli odtrhnout.
"miluju tě" pošeptala jsem mu
"ja teba tieš!" šeptl nazpět a dal mi pusu na čelo.
"tak ahoj" usmála jsem se
"ahoj" pustila jsem ho a šla s Mirem k jeho Audi. Po cestě jsem se pořád ohlížela a dívala se na mávajícího Jara. Nasedla jsem do auta a zaposlouchala se do puštěné muziky. Naposledy jsem koukla na Jariho a už jsme se rozjížděli. Dlouhou dobu jsem jen tak zírala na cestu před sebou a přemýšlela jestli se ho můžu zeptat na jednu otázku.nakonec jsem se odhodlala...