close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Souboj titánů 2.díl

4. prosince 2011 v 21:25 | rosemaid-girl |  Souboj Titánů
Chata co jsme ji měli zamluvenou byla v Javorníkách na Kohútce (byla na hranicích s Českem a Slovenskem ) Cesta trvala asi 3 hodiny a už jsem se škrábali do kopce k naší zarezervované chatě. Z venku vypadala celkem malá, ale když jsem vešli dovnitř byli jsme překvapení kolik místností se do ní vlezlo. V přízemí byla kuchyně, koupelna a záchod, v dalším patře obývák a ve vrchním byly dvě ložnice. Hned jsem si zaběhla do auta pro věci a začala jsem vybalovat.
Sjezdovky byly od chaty jen 50 metrů daleko, takže se nebudeme muset nikam vláčit i s lyžemi. Mamka mi slíbila, že mi seženou instruktora, který mě bude učit na lyžích. Byla jsem zvědavá jestli, si mě někdo vezme na starosti, protože v 18 a neumět lyžovat je fakt dost ostuda, ale moc jsem neřešila, jestli se to naučím nebo ne, ale hlavně že si to tady užiju.
Když jsem měla vybaleno zašla jsem za mamkou, jestli půjdeme domluvit toho instruktora.
"ano zlato hned to bude jenom to dovybaluju"
"jj počkám tě dole"
"dobře" šla jsem si pro věci a dolů do koupelny, natřít se indulonou, protože byl docela velký mráz a vítr. Potom jsem se obula a čekala na mamku. Ta už byla oblečená, jen si obula boty a šli jsme. Museli jsme jít z kopce a to byl trochu problém vzhledem k tomu, že jsem měla podpatky, ale nakonec jsem to v pohodě zvládla a ani jsem nespadla. U pokladny na prodej pernamentek stál nějakej kluk v helmě, jak jsem se k němu přibližovali, sundal si helmu a já viděla jen jeho náherné, rozčepířené, blonďté vlasy a krásné, hnědé oči. Usmál se na mě a já si všimla, že mamka na mě volá od budky s nápisem "lyžařská škola"
"jo mami už jdu!"
vešli jsme tam a mamka mi zajistila školu na zítra v 10 hodin s nějakým Šmajdou. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost a stále pohledem hledala toho krásného blonďáka.
Stále tam stál a povídal si prodejčím pernamentek. Když jsme odcházeli z té budky, stále jsem se na něj dívala, a najednou jsem o něco zakopla a už jsem se válela na zemi. Začal se mi smát a já utíkala domů, protože mě tím docela vytočil. Máma mi nestíhala, ale mě to bylo jedno, nechtěla jsem se na něj dívat.
Na večeři jsme si zašli do místní hospůdky a s kým se tam nesrazím ve dveřích! samozdřejmě s tím krásným blonďákem.
"hm.. promiň" řekla jsem a ani jsem se nepodívala, do koho jsem to vlastně vrazila
"to nič .. to ty si tá čo spadla pred školou nie?"
teť už jsem se na něj podívala "a ty jsi co se mi tam smál co ?"
"áno si to ty! prepáč že söm sa ti smial"
"nic se nestalo já jsem Míša. Míša Nesvalová a ty se jmenuješ.?"
"o já söm Miro Šmajda!"
"Šmajda to mi něco říká, počkej! no jo nějaký šmajda mě má zítra učit na lyžích!"
"tak to sazajtra uvidíme"
"počkej to si ty?"
"ano to söm ja zatím ahoj! ja už musím tak zajtra!"
"ahoj zítra!" pomalu a nevěřícně jsem se plížila ke stolu, kde seděli naši
"no kde si takovou dobu?"
"já? vždyť jsem tady"
"tak si už konečně sedni" řekl netrpělivě táta a podal mi jídelní lístek
"tak co si dáš?"
"no.. nevím, müsli nemají tak asi nic" provokovala jsem ho, ale on se jen usmál
za chvíli přišla číšnice, taťka nám všem objednal kuřecí prsa a sýrem a šunkou a americké brambory. Když to číšnice po deseti minutách přinesla naházela jsem to do sebe tak rychle, že byste nenapočítali ani do deseti. měla jsem totiž hrozný hlad a taky už jsem se nemohla dočkat, až se ráno vzbudím a půjdu na svah za tím nejnádhernějším instruktorem, jakýho si člověk může přát.
"to jsi měla takový hlad?" jen jsem se zazubila a přikývla
"a nechceš objednat ještě něco? Třeba palačinky nebo tak?"strachoval se taťka
"ani ne tati díky, ale dala bych si horkou čokoládu"
"dobře tak si ji zajdi objednat jo ?"
"jo už jdu"
Za chvíli jsem ji už měla na stole, byla opravdu výborná, hustá skoro jako pudink a se šlehačkou na vrchu. Moc jsem si na ní pochutnala!
"hm.." olýzla jsem si rty "ta byla výborná"
Když rodiče dojedli, šli jsme zaplatit a hurá domů. Zašla jsem si pro pyžamo a utíkala jsem do koupelny. Osprchovala jsem se, umyla si hlavu a vyfénovala ji. Potom jsem šla nahoru zjistit, jestli je tady vůbec signál. Naštěstí v mém pokoji byl, takže jsem hned volala Patrice :
"ahoj páťo! to neuvěříš, co se mi stalo ..."začala jsem jí všechno líčit do nejmešního detailu
"a nejlepší na tom je, že spolu budeme každý den, já jsem tak šťastná Pati kdybys ho viděla!"
"já ti to věřím a přeju ti ho a nezapomeň mi zítra zase zavolat jak to dopadlo tak zatím čau"
"měj se ahoj"
Potom jsem zalehla do postele a přemýšlela, jestli mi to půjde aspoň trochu, abych se moc neztrapnila. Stačilo, že už mě jednou viděl spadnout, nemusí se to opakovat. Z toho přemýšlení jsem byla tak ospalá, že jsem ani nevnímala, že je teprve osm a usnula jsem, jako když mě do vody hodí.
Ráno jsem se vzbudila dřív než rodiče a tak jsem se šla trošku zkulturnit, namalovat, vyžehlit vlasy vyčistit zuby atd. Na snídani jsem moc chuť neměla, ale byla jsem tak nervózní, že bych ji asi stejně vyzvracela. Za chvíli si to přivalí z vrchu rodiče
"dobrý ráno" pozdravím je
"ahoj" řeknou jednohlasně "už si snídala"
"ne nemám hlad"
"aha"
"tak co jak se těšíš na svah?" vyptává sa taťka
"mám z toho trochu strach" přiznala jsem
"nemáš se čeho bát, na lyžování nic není "
"a co budete dělat vy?"
"my budeme jezdit na druhé sjezdovce, ale můžeme se dojít za tebou podívat, jestli chceš !"
"ani ne"
"no jak chceš. Měla by ses začít připravovat je čtvrt na deset s tvojí rychlostí"
"neboj, už se na to du vrhnout a neurážej moji rychlost! beztak ji mám po tobě!" zasmála jsem se a šla se převléct do oteplováků. potom jsem se zase natřela indulonou a šla jsem hledat, kam dal taťka lyžáky a lyže!
"tatíííí!" volala jsem na něj
"anoo?"
"kam si dal ty lyže ?"
"už pro ně jdu!"
"super"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama