.. že Jaro perfektně líbá..;D
"ok, jak myslíš, budu ti to věřit"za chvíli jsem byli před hospůdkou. zastavila jsem se a zhluboka jsem se nadechla. vešla jsem dovnitř. Jaro mi podržel dveře a hned jak jsem vztoupila dovnitř, někdo mi zavázal oči šátkem. chytil mě za ramena a vedl mě dovnitř. předpokládala jsem, že to byl Miro, ale nebyla jsem si jistá."tu zostaň stáť, hej?"byl to Miro, poznala jsem jeho hlas
"dobře" netrpělivě jsem klepala nohou a čekala na to co Miro vymyslel tak narychlo. za sebou jsem slyšela šumot a vrzání židlí a stolů. taky jsem zachlechla radostné vypísknutí.ucítila jsem, že mi někdo rozvazuje šátek. uviděla jsem bubny a spoustu kytar a repráků, takže to určitě bude koncert. a když si sedl Jaro(pan úžasně líbající :P) za bubny, tak jsem poznala, že dnes tady budou hrát Rosemaiďáci. Jsem zvědavá na jejich hudbu. za chvíli přišel na inprovizované podium Roman a Mirko B. a v závěsu za němi byl asi baskytarista, ale toho jsem ještě neznala, takže jsem si nebyla jistá. potom jsem se ohlédla a viděla jsem hospodu narvanou až k prasknutí a mezi nimi se prodírala blonďatá hříva. kluci mezi tím už začali hrát a Miro byl teprve 2 metry ode mně. když se ke mně protlačil, dal mi polibek a vyskočil na podium. koncert začínal písní Suchý ľad. když skončila, publikum nebylo možné překřičet ani s mikrofonem a tak musel Miro počkat, než se trochu uklidní. "páčila sa vám prvá piesnička?" pod podiem se okamžitě znovu rozkřičel nadšený dav. "prosím si ticho!" publikum se o dost ztišilo
"chcel by som vám niekoho dvoležitého predstaviť! Miška možeš sem prisť?" podal mi ruku když jsem se škrábala nahoru " toto je ta najkrajšia, najlepšia, najroztomilejšia.." začala jsem se červenat a někdo z davu vykřikl " tak čo vlastne je?" všichni se začali smát. po chvíli Miro pokračoval"vďaka pozitivním ohlasom publika budem pokračovať vo výčtě jej vlastností!" mrkl do publika Miro a ozvalo se jednohlasné
"nééé!" / "niééé!"
"no tak dobre, je to moja priatělkyňa a chcem, aby ste se k něj tak chovali! a nie že mi se mi ju niekto bude snažit prebrať! potom sa neznám!" vyplázl jazyk. A je to v prdeli, teď to bude všude v bulváru.. ale já ho ani nemiluju.." tak a teraz si dáme skladbu s názvom C´est La vie. Miška?" poklekl přede mnou " zatancuješ si so mnou?" jen jsem kývla na souhlas. sklidili jsme velký potlesk a kluci začali hrát C´est La vie. nevím jestli se tomu dá říkat tanec, když se motáte do kabelů a tak různě mácháte rukama, ale bylo to velice zajímavé..když skončila písnička, nastal znovu bouřlivý potlesk i hvízdání.potěšilo mě, že to fanynky berou tak dobře, ale netuším jak to pujde dál..:/ dala jsem Mirovi pusu na líčko a seskočila jsem z podia. koncert pokračoval až do desti hodin. Autogramiáda nebyla, ale rovnou jsme přikročili k afterparty. jen co se pár lidí vyfotilo s klukama, hospoda se vylidnila a zůstalo tam jen několik lidí,kteří si nás pořád prohlíželi, jako by jsme byli nějaké nestvůry v přírodovědném muzeu. Mezi tím jsem se ještě stihla seznámit s tím baskytaristou, Tomim Beliczou.
"tak kluci! s čím začneme?" přeřvávali se jeden přes druhého a nemohli se schodnout. tak jsem navrhla pivo a bylo po hádce. pivu nikdo z nich nikdy neodolá. každý jsme jich vypili asi 5 a přešli jsme na něco tvrdšího. Roman navrhl vodku. tak jsme si dali vodku. a tak to pokračovalo až do půl druhé, kdy se zavírala hospoda.nikdo z nás nemohl pořádně stát. a tak jsme se navzájem podepírali, abychom nespadli. hodně jsme se u toho nasmáli. když jsem šla zaplatit útratu, podepíral mě Miro. ten jedinný nebyl tak na šrot jako mi ostatní. No jo je na afterparty zvyklý . rozhodli jsme se, že dneska všichni přespí u nás. protože to mám nejblíž a rodiče beztak dojdou až ráno. cesta k nám byla z kopce, takže by jsme se tam mohli v klidu dokutálet. ale to by nám bylo ještě víc špatně než teď.cesta byla pořádně namrzlá, takže se každou chvíli někdo válel na zemi. když jsme došli k naší chatě,rožla jsem světlo a snažila se odemknout, ale nemohla jsem se do toho zámku trefit.
"daj to sem!" řekl Miro a vzal mi kllíče z ruky " ktorým?"
"zeleným" Miro jen kývl a v zápětí už byli dveře otevřené. "ty si můj šikulka" řekla jsem mu a dala mu pusu.
"no jo.. to je o mne známá vec" usmál se Miro.
"tak pojdte dovnitř!" poručila jsem jim. když všichni vešli dovnitř, zamkla jsem dveře a vysvlekla jsem si bundu a boty. kluci svoje bundy navěšeli na věšáky takže se tam moje už nevlezla. tato chata není stavěná pro tak velké návštěvy. Miro se šel podívat jak to tady vypadá a kluci šli s ním. tak jsem mezi tím udělala"půlnoční" svačinku. až na to že byly dvě hodiny ráno..namazala jsem chleby máslem a dala na ně šunku a na další talířek jsem dala papriku a rajčata. Měla jsem co dělat abych se nepořezala, ale zvládla jsem to. potom jsem šla nahoru, zanést to do obýváku a podívat se kde kluci šmejdí. když jsem vyšla schody do obýváku nikdo tam nebyl. tak jsem položila talíře na stůl a šla nahoru do pokoje. kluci seděli na posteli a vykládali si, ale když mě uviděli, rychle zmlkli a usmívali se jako měsíčci na hnoji. rozhodla jsem se že to z Mira nebo Jara( no to asi ne.. :/ :D) dostanu pozdějc a tak jsem jenom řekla : " kluci v obýváku je svačinka. dáte si ?"
"jasne!" odpověděli skoro jednohlasně a prosvištěli kolem mě jako vítr. Ale Miro počkal na mě a dal mi pusu.
"za co byla?"
"len tak. lebo si úžasná Miška" řekl a dal mi ještě jednu. když jsme sešli dolů, kluci už se ládovali chlebem, ale zeleniny se ani nedotkli.
"copak copak? zelenina vám nejede?"
"o tu nemaj starost! Miro sa o ňu postará" odpověděl Romis. tázavě jsem se podívala na Mira a Roman si toho všiml" vieš on je tak trochu vegetarian, on ti to nepovedal?" vrhla jsem na Mira přísný pohled
"ne neřekl! poď se mnou do pokoje!" obrátila jsem se na Mira. chytil mě za ruku a poslušně za mnou šel nahoru. když jsem zabouchla dveře, začal se mi omlouvat.
"prepač Miška že som ti to nepovedal ja.." přerušila jsem ho tím, že jsem ho políbila "ty se nezlobíš?" zeptal se překvapeně.
"ne nezlobím. Navíc sem se tě ani nikdy neptala jestli si vegetarián, ne? já jsem jenom chtěla být s tebou sama" řekla jsem a stvrdila to polibkem.chytil mě kolem pasu a já mu dala ruce kolem krku. pomalu jsme couvali a líbali se. po pár krocích jsem narazila na postel a spadli jsme na ni. zasmáli jsme se a pokračovali v líbání. najednou jsem uslyšela klepání na dveře. "možem vojsť?"
"čo zasa?!" řekl potichu Miro abych to slyšela jenom já. zasmála jsem se. " ano možeš!" svolil Miro. dovnitř vešel Jaro.
"chcel som iba vedieť či si ho nezabila! slyšeli sme ako tu neičo buchlo."starchoval se
"vďaka za starosť a teraz už možeš isť!" řekl trochu nabručeně Miro
"a vy nepojdete?" přísahala bych, že jsem v Jarových očích viděla jiskry, ale Miro byl moc hodný na to, aby ho poslal někam. takže mě zvedl z postele a ruku v ruce jsme šli dolů za klukama. ti se dívali na televizi.nevím co to bylo za film, ale asi nějaký horor. nic jiného tak pozdě ani nevysílají.
"oo ty si ho nezabila? a my sme sa s Jarom tešili, že ťa budeme mať iba pre seba" rýpl si Roman. Miro nad tím jenom mávl rukou, ale mě zajímalo, proč řekl zrovna Jara? Mohl nás vidět na té cestě? Ne to je blbost… kluci seděli tak chytře, že vedle nich bylo vždycky místo jenom pro jednoho. Miro si sedl mezi Jara a Romana a když jsem si já chtěla sednout vedl Mirka , chytil mě za ruku a přitáhl si mě na klín. rukou mě hladil po zádech. já mu položila hlavu na rameno a vdechovala jeho vůni. byla jsem hrozně ospalá a oči se mi sami zavíraly. za chvíli jsem v Mirově náručí usnula..